Znáte rozdíl mezi autismem a Aspergerovým syndromem?

Pojmy autismus a Aspergerův syndrom jsou slova a spojení, která často slýcháme. Ať už se s nimi setkáváme v našem bezprostředním okolí nebo je vídáme třeba na internetu. Každý z nás tuší, čeho se oba tyto termíny týkají, ale víme skutečně, jaký je mezi nimi rozdíl?

V tomto článku bychom vám rádi přiblížili, v čem se tyto dvě „diagnózy“ liší. Vzpomínáte si na Sheldona Coopra z Teorie velkého třesku? Pojďme se, ne jen jemu, v tomto článku zkusit více porozumět.

 

Co je Autismus?

Autismus je způsob bytí. Autismus je všepronikající. Prostupuje každou zkušeností, celým vnímáním, každým smyslem, každou emocí. Autismus je součástí existence. Osobnost se od autismu oddělit nedá…“ (Jim Sinclair)

Tato věta vystihuje mnohé. U autismu jsou nevratně poškozené, pojďme říkat spíše změněné, některé funkce mozku. Zkrátka fungují jinak, než mozek ostatních lidí. Dítě s autismem tak dobře nerozumí dění kolem sebe a uvnitř sebe…co právě vidí, slyší a co prožívá. Tato změněná funkce mozku následně vede také ke změnám v duševním vývoji. Pro lidi, kteří díky daru autismu vnímají svět mnohdy detailněji a jinak, bývá problémem komunikace, představivost a fungování v sociálních vztazích.

Co vše je tedy u dětí s autismem jinak?

  • Komunikace – U dětí s autismem bývá často opožděný vývoj řeči. To znamená, že dítě nakonec mluví trochu nebo vůbec. Často také nemají zájem o komunikaci, protože jí nerozumí. Nepoužívají oční kontakt, protože pravděpodobně nerozumí jeho použití. Pokud mluví, často si povídají pro sebe, užívají vulgární výrazy nebo opakují, co už někdo řekl, tzv. echolálie.
  • Představivost – Problémem nebývá pouze malá fantazie při hraní, kdy nejsou schopny hrát hry na „jako“. Mívají omezené množství zájmů, které bývají úzce vymezené. Hlavním znakem narušené představivosti je vnímaní prostředí života jako neměnného. Děti s autismem společně s vámi také pravděpodobně nebudou koukat na věc, na kterou ukazujete, protože pro ně bude nemožné ji svým zrakem zaměřit. Velkým problémem pro děti s autismem je neschopnost napodobovat. Dětem nedělá problém jenom zopakovat tleskání po druhém člověku, ale také například výraz tváře…právě to hraje velkou roli v chápání emocí a empatii.
  • Sociální vztahy – V oblasti sociálních vztahů děti často selhávají v navazování vztahů. Neadekvátní reakce na prožívání druhých lidí jsou způsobeny nízkou mírou empatie. Velmi těžko snášejí změny a často chtějí trávit čas sami. Velmi často tráví čas raději s dospělými a ostatní děti opomíjejí.

 

A co je jinak u dětí s Aspergerovým syndromem?

  • Komunikace – Řeč nebývá porušená, stejně tak intelekt dětí s Aspergerovým syndromem bývá v normě, někdy až nadprůměrný. Jistě jsme všichni někdy, třeba na internetu, zaznamenali, že se nějaké dítě s Aspergerovým syndromem naučilo samo číst dříve, než je obvyklé. Jejich komunikace bývá často formální a chápána velmi doslovně.
  • Představivost – V oblasti představivosti mívají děti největší problém se zobecněním. To znamená, že nejsou schopné vnímat věci abstraktně, zobecňovat je. Většina z nás pravděpodobně zná Sheldona Coopra z Teorie velkého třesku a určitě si vzpomínáme na jeho neschopnost chápat nadsázku, metafory, ironii a humor.
  • Sociální vztahy – Často požadují přesné dodržování pravidel. Díky potížím s komunikací bývají často považovány za nevychované, bývají samotářští a mají obtíže začlenit se do kolektivu. Mívají potíže s motorikou a obratností, nebývají tedy často příliš sportovně zaměřené.

 

V tomto krátkém článku jste se mohli dočíst, jakými znaky se vyznačuje autismus a Aspergerův syndrom. V povídání, které vám dáme k přečtení v příštím týdnu, se dozvíte, jak zvládnout společnou domácnost s dítětem s autismem teď během karantény, i jindy.